Hoci v našich končinách zrejme GROG niečo povedia hlavne ostrieľaným zrelým rockerom, na scéne sú už viac ako dvadsať rokov a majú na konte hneď niekoľko úspechov. Niekoľkokrát sa im podarilo umiestniť sa v českom Slavíkovi v kategórii určenej kapelám a robili predskokana legendárnemu Citronu. Momentálne títo českí rockeri fungujú v zostave Dalibor „Panther“ Halamíček (spev), Martin Sitek (gitara), Mirek Satora (gitara), Honza „Valda“ Valuštík (basová gitara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicie). Nedávno partička vydala svoj piaty štúdiový album Mona Lisa ze Stodolní a my sme ho, ale aj mnoho iného, prediskutovali s gitaristom Martinom Sitekom.

 

Keď som si čítala, akú dlhú históru má vaša kapela, zostala som prekvapená. Úprimne, teraz som o vás počula prvýkrát a myslím si, že to možno bude prípad aj niektorých našich čitateľov. Kde ste sa schovávali?

Neřekl bych, že jsme se schovávali. Je pravda, že jsme žádnou agresivní mediální kampaň v uplynulých letech nedělali. Natáčeli jsme desky, hráli koncerty, pařili s fanouškama (a taky fanynkama, samozřejmě), no prostě standardní život rockového muzikanta. Po vydání našeho aktuálního alba Mona Lisa ze Stodolní jsme si ale řekli, že čas nějak utíká čím dál, tím rychleji a nikdo neví, co bude zítra a byla by škoda, kdyby se naše muzika nedostala k širšímu okruhu posluchačů, a proto jsme teď taky tady, abychom představili naši tvorbu i slovenským rockerům.

 

Prekvapilo ma, ako veľa úspechov máte na konte a napriek tomu ste zrejme úspešní najmä na domácej pôde. Nechceli ste kariéru v hudobnom priemysle urobiť nejako globálne, dostať sa viac do povedomia i v ďalších krajinách? Pretože viem, že ste napríklad mali aj nejaký ten koncert v Poľsku.

Nikdy jsme se nebránili koncertování i v zahraničí, ale v současnosti je velmi obtížné prosadit se už jen v naší malé republice mezi takovou spoustou kapel, natož v mezinárodních vodách. Samozřejmě, těch možností, kde se dá dnes hrát, je podstatně víc než třeba před dvaceti lety, ale aby ti za hraní někdo nabídl adekvátní honorář, už takovým pravidlem nebývá. Je pravda, že je tady internet a možnost zviditelnění vlastní tvorby je podstatně větší, ale zase ty možnosti mají všichni kolem tebe, takže prosadit se v té záplavě muziky je o to těžší. Nás bohudík hudba neživí, každý v kapele má své zaměstnání, díky kterému se můžeme věnovat našemu velkému, i když časově a finančně náročnému koníčku. Nejsme tlačeni existenčními problémy, nemusíme dělat ústupky, podbízet se trhu a můžeme opravdu hrát a dělat to, co chceme. Samozřejmě jsme moc rádi, když se naše songy hrají v éteru, píšou se o nás články, recenze, děláme spolu rozhovor, hrajeme pro naše fanoušky a je jedno, jestli v malém klubu nebo na velkém fesťáku u nás nebo v zahraničí, ale nemusíme „tlačit na pilu“ a dělat něco, co je proti našemu přesvědčení.

 

Počas doterajšej existencie ste prešli mnohým. Vystupovali ste na malých i väčších festivaloch (aj na plese, ako viem), dokonca ste jeden založili. A práve ten ma zaujíma. Ako to bolo s Grogfestom? Čí to bol nápad?

První ročník rockového festivalu Grogfest jsme zorganizovali v dubnu 1999. Chtěli jsme posluchačům představit regionální kapely, které v té době v okolí existovaly. My jsme tehdy vlastnili už solidní aparaturu i se zvukařem a měli jsme zkušenosti s pořádáním vlastních akcí a chtěli jsme umožnit i ostatním kapelám, aby předvedli svou tvorbu. Těch ročníků bylo nakonec celkem pět, ale museli jsme tuto aktivitu ukončit, protože ostatní kapely se postupně rozpadly a z toho zbytku už se moc fesťák nedal dělat. Tak třeba zase někdy příště.

 

Aké najväčšie meno vám vystupovalo na Grogfeste?

Jak už jsem říkal, jednalo se o festival regionálních kapel a nikdy jsme neměli ambice, aby přerostl v něco monstrózního. Grogfest měl parádní rodinou atmosféru, potkávali jsme se tam s kamarády, vždycky se parádně zapařilo, v alkoholovém opojení vznikaly nové, ambiciózní hudební projekty, akorát si ráno nikdo nepamatoval na čem a s kým se domluvil. Fakt na to rád vzpomínám. Pokud ale mám nějakou známou kapelu zmínit, byla to powermetalová Salamandra, ve které v té době současně zpíval náš zpěvák Dalibor.

 

Keď už sme pri festivaloch, budete na tohtoročnom Masters Of Rock. Ako to vnímaš? Vystupovali ste niekedy na niečom väčšom ako je legendárne MoR?

Určitě je to pro nás prestižní záležitost a jsme moc rádi, že jsme tuto příležitost dostali. Vnímám to jako jeden z dalších dílčích úspěchů od vydání naší novinky v minulém roce. Songy z alba bodují na předních místech žebříčků v hitparádách rockových rádiích a portálech, objevily se velmi pochvalné recenze na CD v hudebních časopisech a na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí, dělali jsme rozhovory pro časopisy a rádia, písničky z našeho alba se hrají na rádiích po celé republice, takže účast na Masters Of Rock ve Vizovicích bude příjemným pokračováním naší hudební kariéry. Už se moc těšíme, jak si to společně s fanoušky užijeme. Přijďte taky zapařit. Rádi vás tam uvidíme.


spustiť video spustiť video

V podstate sme teraz nadškrtli tému vašich úspechov. Čo považuješ za váš najväčší úspech? Teda, okrem toho, že ste robili ešte vo svojich začiatkoch predskokana Citronu.

Grog se na hudební scéně pohybuje přes dvacet let. Když jsme kapelu zakládali, měli jsme, samozřejmě, naivní představu, že lehce prorazíme na světová pódia a do žebříčků hitparád. Postupem času člověk zjišťuje, jak u nás tento šoubyznys funguje a začne ze svých plánů slevovat. Určitě je to otázkou priorit a my jsme se tehdy rozhodli neobětovat úplně vše muzice, neopustit rodiny, práci, ale mít kapelu jako úžasného koníčka, který nás moc baví a bez kterého si život už nedovedeme představit. Pro mne je tím největším úspěchem to, že kapela stále ještě existuje, že pořád hrajeme, vydáváme cédéčka, na naše koncerty stále chodí spousta fanoušků, za což jim patří velký dík, protože bez nich by to v žádném případě nešlo.

 

A vôbec, ako to bolo s tým Citronom? Ako ste sa dostali k tomu, že ste s nimi zdieľali pódium?

Je to už tak dávno, že si vlastně už ani nepamatuju, jak k tomu došlo. Myslím, že to bylo velmi prosté. Náš bývalý basák oslovil bubeníka Citronu Radima Pařízka a on proti tomu nic neměl. Radim nám potom asi po pěti letech v dubnu 2000 křtil i naše CD Maso z telat. Tam ho zaujala naše sboristka a zpěvačka Lucka Roubíčková, a tak jí nabídl dokonce i angažmá na turné Citronu. Vím, že Lucka pro ně potom dělala i nějaké texty. Česká hudební scéna je malá. Už je to pomalu tak, že každý hrál skoro s každým. Ale to je fajn, ne?

 

Keď mali byť AC/DC v Prahe, zaradili ste sa do súťaže výberu, kto bude ich predskokanom. Urobili ste to len s vidinou veľkej príležitosti alebo aj kvôli niečomu inému? Patria Austrálčania medzi vaše vzory alebo ako to je?

Máš pravdu, že pokud by to vyšlo, byla by to ohromná příležitost a životní zážitek (a jak to tak vypadá, tak to byla poslední možnost si s touto legendou zahrát). Navíc AC/DC patří k mým oblíbeným interpretům, kteří mne provázejí od počátku mé rockové kariéry. Byla to jedna z prvních kapel, od které jsem si koupil elpíčko, tehdy ještě na proslulé ilegální ostravské burze někdy v osmdesátých letech minulého století. I pro našeho zpěváka je to kultovní záležitost, takže se dá říct, že tato kapela opravdu patří k našim vzorům.

 

Hoci ste čisto mužská kapela, kedysi ste mali aj speváčku. Bola pevnou súčasťou skupiny alebo skôr len na hosťovanie, ako to máte napríklad na najnovšom albume Mona Lisa ze Stodolní?

S Luckou Roubíčkovou jsme se poprvé potkali v květnu 1999 na našem koncertu v Hard Cafe v Karviné. Sháněli jsme sboristku pro oživení vokálů, ale to jsme netušili, že z Lucky se vyklube schopná klávesistka a hlavně výborná sólová zpěvačka. Koncem toho roku jsme natáčeli CD Maso z telat, kdy si Lucka už střihla dva songy sólově a dva duety s Daliborem. Tak se jí to zalíbilo, že nás ukecá, abychom jí natočili sólové album. Některé skladby a texty si píše Lucka sama, s něčím jsem přispěl já a v roce 2001 vydáváme, dle mého názoru, dodnes nedoceněné EP s pěti skladbami s názvem Nezvěstná. Už se nedá koupit, ale na našem webu nebo našem YouTube kanále je možné si je poslechnout a fakt to všem doporučuji. Není to žádný metalový nářez, ale poctivý pop rock. Mám tu desku moc rád. Škoda, že už nebyla příležitost pokračovat. Lucka po čase odjela do USA a potom se přestěhovala do Prahy, kde dnes řádí se svou kapelou Black Bull. Takže Lucku určitě považujeme za nedílnou součást určitého období naší kapely, dokonce v dobách, kdy Dalibor pobýval nějaký čas v Anglii, zpívala některé koncerty jen ona. A co se týká nejnovějšího alba a spolupráce s další výbornou zpěvačkou Monikou Agrebi, tak to byla celkem náhoda. Původně jsme totiž s duetem na CD vůbec nepočítali, ale pak jsme si řekli, že by bylo fajn album trošku obohatit a potěšit naše fanoušky nějakým zajímavým hostem. Moniku objevil náš zpěvák Dalibor, oslovil ji, poslal nahrávku a Monice se song moc líbil a tak souhlasila. Upřímně, Moniku jsem v té době znal jen jako „zpívající jeptišku“ ze známého soutěžního pořadu X Factor, až poté jsem zjistil, že je to výborná rocková zpěvačka známá svými projekty a působením v kapelách nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v západní Evropě a hlavně pohodová a fajn holka. Jsem rád, že přijala naše pozvání i na náš křest loni v srpnu, kde jsme společně s dalším naším hostem, kytarovým mágem Andonisem Civopulosem, mohli našim fanouškům zahrát pecky z našeho CD naživo.


spustiť video spustiť video

A propo Mona Lisa. Je jasné, podľa čoho ste zvolili názov nového albumu, ale prečo? Čo vás k tomu inšpirovalo?

Vždycky, když se mne někdo ptá, proč název Mona Lisa ze Stodolní, dělám si legraci, že je to z toho důvodu, aby bylo naše album lehce k nalezení v internetových vyhledávačích. Hledáš informace o Moně Lise a najdeš CD kapely Grog, chceš se pobavit na nejznámější ostravské ulici se spoustou barů a klubů, na Stodolní ulici, a opět najdeš CD kapely Grog. Ve skutečnosti je skladba s tímto názvem inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho nejmenovaného klubu pro pány, právě na Stodolní ulici. Dojížděl za ní pravidelně a stále ji přemlouval, ať toho nechá, že ji zajistí lepší život. Evidentně se jejich představy o lepším životě rozcházely. Asi měla tanec radši. Stálo ho to spoustu peněz (o což jí pravděpodobně šlo), ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo. Kdyby nezestárla, tak tam tančí dodnes. Ale jak vždycky dodávám, opravdu se nejednalo o žádného člena naší kapely.

 

Kde všade ste zbierali inšpiráciu na tvorbu skladieb tohto albumu?

Inspirace je všude kolem nás. Stačí se jen pozorně dívat, poslouchat a vstřebávat. Ono se to pak v ten správný čas zase v myšlenkách vybaví a potom už to stačí jen natočit a nazpívat. Když porovnám nové album s předešlými, řekl bych, že je více pestré než ta předešlá. Tentokrát se totiž na albu hudebně podíleli všichni kluci z kapely, a tím že každý posloucháme trošku jinou muziku a dali jsme dohromady všechny tyto vlivy, vznikla zajímavá rocková směs. Každopádně je to ale pořád Grog, takže fanoušci, kterým se naše muzika líbí, nejsou určitě zklamaní. Na albu jsou jak tvrdé našlapané pecky, tak i rockové balady. Poslední skladbu jsme přidali jako bonus, a to z toho důvodu, že žánrově se poměrně liší od našeho rockového stylu, zazní v ní symfonický orchestr. Jsme přesvědčeni, že si každý posluchač najde na albu tu svou oblíbenou píseň.

 

Prídete ho predstaviť aj na Slovensko?

Snažili jsme se letos dostat na několik slovenských festivalů, ale zatím se nám to, bohužel, nepodařilo. Každopádně nehodláme v našem úsilí polevovat, takže věřím, že budeme mít někdy v budoucnu příležitost představit se naživo i slovenským rockerům. A pokud tento rozhovor náhodou zrovna čte nějaký pořadatel fesťáku, který by měl o nás zájem, ať se určitě ozve. Kontakt na nás najde na našem oficiálním webu. Určitě se domluvíme.

 

Niekoľkokrát ste sa umiestnili na rôznych pozíciách v českom Slavíkovi. V priebehu rokov ste boli v tejto súťaži vyššie i nižšie. Ako to vidíš pre najbližší ročník?

Vím, že názory na tuto anketu nebývají vždy zrovna pochvalné. Můžeme diskutovat o tom, zda interpreti a skupiny na předních pozicích žebříčku dosahují opravdu vždy vysokých uměleckých hodnot, další věcí je, jaké věkové a žánrové spektrum fanoušků do ankety zasílá své hlasy a spousta dalších pro a proti. Toto fakt ale neřeším. Prostě tady taková anketa existuje, a buď ji můžeš ignorovat, nebo akceptovat. Vzhledem k tomu, že se již od roku 1999 v této anketě Grog objevuje v žebříčku kapel, je to pro mne signál, že na nás fanoušci nezapomínají a zachovávají nám i nadále svou přízeň. A toho si, bez ohledu na to, co si kdo o této anketě myslí, nesmírně vážíme a děkujeme za to našim příznivcům. A takové 50. místo v roce 2002, 34. v roce 2003, nebo ta letošní 54. příčka prostě potěší. Takže uvidíme, kam se dostaneme v nadcházejícím ročníku. A pokud nás opět podpoříte, bude to super.

 

Myslíš, že by ste sa niekedy v budúcnosti mohli predrať v Slavíkovi aj na niektorú z víťazných priečok?

Upřímně, to si nemyslím. Tato místa jsou vyhrazena jiným celebritám. Nevím, co hrozného bychom museli provést nebo o čem bychom museli zpívat, abychom se dostali do povědomí celého národa a získali si jeho podporu. A řeknu ti, že o takovou popularitu asi ani nestojíme. My si budeme dál dělat tu svou rockovou muziku a spoléhat jen na podporu našich věrných fans, které baví naše písničky. A pokud nás tito v anketě podpoří a posunou na vyšší příčky, bude to pro nás ta nejlepší odměna.

 

Na záver, máš nejaké posolstvo, ktoré môžem zdeliť našim čitateľom a vašim fanúšikom u nás?

Chtěl bych všem popřát spoustu parádní muziky a jedinečných koncertních zážitků. A těm, kteří ještě neměli možnost se s naší tvorbou setkat, ať si najdou chvilku čas a mrknou na náš web, možná právě tam najdou tu svou oblíbenou muziku. A našim věrným fanouškům bych chtěl vzkázat, aby nám i nadále zachovali svou přízeň. Moc si toho vážíme.

Linky:

Web kapely

Použité zdroje:
Foto: archív kapely Grog